Květen 2007

Skype aneb vítězím nad technikou

13. května 2007 v 14:59 | Barja |  Denní drobky
Asi někdy v polovině dubna jsem se rozhodla, že si nainstaluju Skype, který, ač výplod techniky, přece jen umožňuje trochu osobnější komunikaci než ICQ. Šla jsem tedy za spolubydlícím informatikem s dotazem, zda má instalačku a po kladné odpovědi (myslím, že ani jiná nemohla existovat:-) jsem zasedla k počítači a zahájila lítý souboj s technikou.

Vše se zdálo v pořádku až do okamžiku pokusu o spuštění. Na monitoru se objevovala jedna hláška za druhou a všechny měly společný jmenovatel: proxy. Nebudu to prodlužovat. Podlehla jsem... A ukončila program s tím, že snad někdy příště.

Téměř čtrnáct dní na to jsem absolvovala pokus číslo dvě. Jelikož komp předstíral nějaké technické problémy, přišel spolubydla osobně, upřeně se na něj zadíval, přitom zmáčkl několik písmenek na klávesnici a počítač byl rázem jako beránek. Využila jsem tedy této situace ve svůj prospěch a nechala si Skype reinstalovat od něj. Rozhodla jsem se ovšem komp zbytečně neprovokovat a odložila první spuštění na později. A co se nestalo?

Skype se spustil, ovšem při pokusu o přihlášení mi s nebývalou vehemencí tvrdil že jméno a heslo "do not match", tedy že se někdy stala nějaká chyba. Ale kde? Správností jména a hesla jsem si byla 100% jistá, takže mi marně vrtalo hlavou slovo PROČ?

Nebudu vás napínat. Chyba se stala kdesi v Německu. Nějaký dobrák od sousedů si totiž nevím jakým způsobem dokázal během těch dvou krátkých týdnů zaregistrovat můj pracně vymyšlený nick. Jakto a proč? Nejspíš proto, že s neúspěšným přihlašováním se stala neúspěšnou i má registrace...

Důležité ovšem je, že teď už je vše v pořádku (sice jsem musela vymyslet nový nick, ale jsou i horší věci:-), dokonce proběhl i zkušební hovor. Takže slavnostně prohlašuji, že jsem momentálně zvítězila nad technikou a jsem vám všem zas o trochu blíž:-)

Běží to, běží...

10. května 2007 v 23:44 | Barja |  Co mi vrtá hlavou
Tak jsem se tu na začátku roku rozepisovala o tom, jak znovu začínám a budu se snažit být více aktuální, ale nějak se mi to bohužel zase nezadařilo... To víte, čas běží a já jen tak tak stíhám život prožívat a užívat, ale ne už o něm psát...

Takže semestr už pomalu končí a já mohu poměrně s pýchou sdělit, že jsem během něj stihla získat osvědčení OHB a zdravotníka zotavovacích akcí, stát se instruktorkou v lanovém centru, znovu pomalovávat lidi na festivalu Beltine a maličko ochutnat z práce v rádiu.

Ve škole jsem toho bohužel moc nestihla a je mi to upřímně líto, ovšem ani lítost mě před zkouškovým nezachrání, takže teď doháním co se dá a věřím na zázraky. Snad to i tentokrát přežiju a do příště si přečtu nějakou strašně chytrou knížku o time managementu... Nebo spíš zkusím v průběhu roku vyměnit jistý díl zábavy za vzdělávání:-)