Tančila bych s větrem

17. srpna 2009 v 22:09 |  Co mi vrtá hlavou
Všechno je to o vůli. O vůli, o snech a taky o radosti. Rozbíhám se teplým podvečerem a poddávám se rytmu ve sluchátkách. Zhluboka dýchám a nesoustředěně přejíždím očima po okolí. Zrcadlové sluneční brýle perfektně kryjí můj zájem i nezájem. Míjím chodce i cyklisty. Mám nádherně čistou hlavu, starosti zůstávají daleko za mnou, prostě vypínám a jenom běžím.

Za přivřenými víčky se najednou začínají promítat sny. Ne ty nezávislé fantasmagorické sny, které se mi někdy zjevují v hlubokém nočním čase. Sním si sny, které se proplétají s realitou i když ta jimi zůstává v konečném důsledku nedotčena. Sny o setkáních, která už byla i o těch která budou. Sny o slovech, která nebyla řečena a příbězích s jinými konci. Odsouvám realitu, jen na chvíli.

Voda ale odplavuje pot i falešné naděje. Racionalismus opět vítězí. Někdo o mně nedávno prohlásil, že jsem hodně svázaná konvencema. Narodit se někde jinde, třeba v rozvojové zemi, byla bych jiná, volnější, divočejší. A měl zatracenou pravdu. Tančila bych s větrem a žila přítomností. Ale jsem, kdo jsem. Žiju celým časem, čekám, doufám a občas uletím. Prostě taková umírněná divoženka dnešní eurodoby, která se hledá a těžko někdy přestane. Trpělivost, prosím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama