Říjen 2009

O splněných přáních

30. října 2009 v 19:31 Co mi vrtá hlavou
Kolikrát jste přemýšleli o tom, co si přejete? A kolikrát vás napadlo, že je vlastně zatraceně dobře, že se některá přání neplní? Mezi tou spoustou denodenních malých prosbiček se i v mé zásobě vyskytuje několik PŘÁNÍ. Ti, kdo mě znají, ví, co se pod některými velkými písmeny skrývá. Já to až donedávna věděla taky. Ale teď už si tím vůbec nejsem jistá.

Ulice

26. října 2009 v 23:28 Obrázky ze života
Jeden náladový obrázek z letní noci.

Překročit stín

26. října 2009 v 22:44 Co mi vrtá hlavou
Vždycky je těžké připustit si chybu. Někdy to dokonce dost bolí. O to víc, když vím, že stačilo jen málo, aby se nekonala. Ale stalo se. "Dívej se na to pozitivně a ber to jako poučení pro příště," zní uklidňující hlas zpoza dveří. Snažím se, ale slzy ne a ne přestat téct. Musím si přiznat, že mě ani tolik nemrzí chyba samotná, jak ten fakt, že se k ní těch několik lidí skrze vtipy pořád vrací. A já tak nemůžu překročit ten stín a jít dál.

O empatii

19. října 2009 v 22:16 Denní drobky
Málokdy se ocitnu v pozici, kdy jsem a nebo se cítím naprosto bezmocná. O to víc pak prožívám, když taková situace nastane. Následuje klasická obranná reakce - uvnitř své hlavy neskutečně zuřím a mám chuť rozbít alespoň deset porcelánových talířů, ačkoliv navenek se prodere maximálně odevzdanost a zoufalství. Výdycky mě překvapí jaké maličkosti dovedou podobné situace vyvolat. Nejčastěji je ovšem na vině chyba v komunikaci. Každý chápe a myslí jinak. A v poslední době se bohužel přesvědčuju, že schopnost empatie zdaleka není běžnou výbavou každého člověka.

Gabreta aneb jak to bylo doopravdy XI.

15. října 2009 v 0:16 Zpětník
Úterý - den devátý

Ačkoliv mám za sebou jen pár hodin spánku, cítím se ráno překvapivě v pohodě. Ještě naposled si zkouším zahrát transponovanou Gabrétu a pak následuje zvuková zkouška doprovodného sboru, který už předtím stihl proměnit Palouček v Lenoráj. Výsledek našeho snažení zní poslouchatelně a tak naše milé účastníky chvilku na to stylově budíme písní, jež byla inspirací pro název celé akce.

Gabreta aneb jak to bylo doopravdy X.

5. října 2009 v 23:00 Zpětník
Pondělí - den osmý

Po rozeznění telefonu se nemilosrdně vykopávám ze spacáku, nacpu do sebe rohlík s máslem a chvíli po sedmé vyrážíme s Tinwim a Čmeldou stavět horizontální véčko. Finn nám dělá podpůrný tým. Po asi čtvrt hodině máme vybranou vhodnou trojici stromů a už to začíná. Zjistit, které lano je dostatečně dlouhé, odměřit ho, aby opravdu vyšlo tak jak má a pak už si postupně všichni z dostupných zbytků vyrábíme smyce, oblékáme sedáky a hurá nahoru.