Návraty

11. listopadu 2009 v 22:11 |  Denní drobky
Praha. Už ani nepamatuju, kdy jsem tu naposled byla. Možná někdy na začátku července? Ale i tehdy to bylo dost narychlo. Na nádraží sice vystupuju s hodinovým zpožděním, ale v ruce hřeje mobil se zprávou, že jsem očekávána. Už je to dávno... Užívám si ten pocit být napůl cizinkou a taky napůl domácí, i když jsem tu vlastně nikdy nebydlela.


Rozhodnými kroky člověka, který přesně ví, kam jde vystupuju na Kačerově a spíš z nostalgie než hladu si dávám osminku pizzy. Dojídám s příjezdem autobusu. Silnice se ve tmě vlhce leskne. Déja-vu jak vyšité. Tentokrát už je to ale čistě minulost bez sentimentu.

V autobuse hlídám zastávky, abych nepřejela. Nějak nemám náladu na noční bloudění. Známý hlas z prostoru u zvonků se ujistí, že jsem to já a za chvíli už to jede, jako by ty tři roky byly jen imaginární časovou jednotkou. Jen fotky z promoce dokazují, že je to realita.

Chilské víno plní obrovské skleničky z Ikey. Tak velké, že i ty dvě deci se v nich ztrácí jak kapka vody v moři. Nevím, jak už je to dlouho, co jsem naposled sledovala skrze sklo karmínovou barvu. Zvykla jsem si na lehce nažloutlou, sladkou, co hladí na patře a nesvírá.

Připomíná mi jednu loňskou zářijovou neděli. Udělala jsem si radost výletem sama pro sebe. Babí léto Hradu moc slušelo. A pár fotek říká, že mně vlastně taky...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kestler | Web | 14. listopadu 2009 v 10:46 | Reagovat

Mile napsané, nebyla jsem tam, ale domnívám se, že si ten pocit dokážu představit. A mimo mísu, krásný obrázek v záhlaví.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama