Úryvky

21. ledna 2010 v 18:07 |  Denní drobky
Nadšení. To by mohlo bejt dobrý. A kdo další by byl v týmu? Vážně? No super. Ani jsem nečekala, že se to vyvrbí právě takhle. Sraz na neděli mě netěší, ale jindy se nesejdem. Na jazyku nasládlé bublinky z kofoly a pocit, že by to mohlo bejt dobrý. Uvidíme.


Pohovor. Příjemně ubíhající čas a čím dál větší jistota, že tentokrát to bylo opravdu na zkoušku. Jsem ráda že nejde o nic vážného. Následující mail potvrdí a spíš uklidní. Vždycky je dobrý zamyslet se, kdy už se člověk přeceňuje a nepřijímat výzvy, který nejsou odpovídající vlastním schopnostem.

Únava. Kurnik, mě ty nohy vážně bolí a všichni jsou o tolik vepředu nadopovaný adrenalinem, jak kdyby se jednalo o skutečnost. Proč já věřím akorát svýmu tělu, že to už tentokrát fakt nedá. Musím zastavit a popadnout dech. Aspoň na chvilku. "Jsi v pohodě?" Že se budeš starat zrovna ty, to jsem fakt nečekala. Máš kladnej bod. Možná několik. Doteď jsem spolehlivě věřila masce frajírka, kterej potřebuje pozornost.

Lítost. Jde o život, i když jen jako. Ne o můj. Pár slov a rázem si přijdu zbytečná. Dobrý pocit ze čtyřiceti předchozích minut je spolehlivě tentam a já už se zase hrabu. Jsem blbá. Je mi zima. Je mi zima i když mám čtyři vrstvy a vedle mě jsou rozpálený kamna. Moc nevnímám a když Ten, co se rád poslouchá, začne mít na můj vkus už příliš psychokeců, úplně vypínám zvuk a pod přivřená víčka si nechám vklouznout pár letních vzpomínek.

Zaujetí. Bývalý spolubydlící na návštěvě. Pojď si zahrát. Proč ne, pár her mě nezabije. Z páru se stanou desítky a končíme o půl páté, poté co dalšího hráče dostaneme za magickou hranici tisíce trestných bodů.

Setkání. Spousta plánů, co bude. Chtěla bych být aspoň u půlky z toho, ale zkrátka to není reálné. Časově ani finančně. Priority jsou někde jinde. Příjemný pokec a pak najednou pár vět. Šok. To si děláš srandu? Nemůžu to vyhnat z hlavy. Tyhle věci by se neměly stávat. A už vůbec ne lidem, které, byť jen okrajově, znáte.

Smysl. Života. Vyplňovala jsem dotazník pro jeden výzkum na tohle téma a uvědomila jsem si, že jsem už dlouho o něčem tak abstraktním a filozofickém nepřemýšlela. Svůj život bych neměnila. Nemůžu říct, že nemá smysl. Ale ten konkrétní smysl mi zatím uniká a možná jsem ho ještě ani nezačala pořádně hledat. Zatím žiju okamžiky, kdy vidím, že jsem pro někoho důležitá, že jsem v něčem dobrá a to něco nepřináší radost nejen mě.

Time management. Zatím stále nezvládám. Ale nezvládám o dost míň než na podzim:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama