Mezi psem a vlkem

10. března 2010 v 2:01 |  Co mi vrtá hlavou
Necelé dva týdny zpátky jsem dostala nápad. Docela šílený a okamžitý nápad. Sedla jsem k počítači a po třech hodinách usilovné práce jsem odeslala zprávu asi tak pět minut před koncem termínu. Usínala jsem s myšlenkami plnými barevných obrazů a jedním nevysloveným dotazem. Co kdyby to vyšlo?


O tom, že bych ráda na chvíli odjela jsem nepřemýšlela prvně. Byla to vždycky spíš mlhavá představa začínající až budu... Tu neděli jsem si uvědomila, že teď jsem... Pondělí přineslo negativní výsledek. No ovšem, co jsem mohla očekávat? Nejzvláštnější byla asi věc, že mě to vlastně moc nemrzelo. Otevřely se mi totiž dveře k daleko šílenější představě, než mě napadla prvně. Lákavé. Moc lákavé. Jen nevím, jestli mi to projde...

Vše je to podmíněné úspěšným červnem. Musím. Chci a musím. Červen a vlastně všechny ty měsíce, které do něj ještě zbývají. Zdánlivě neskutečné moře hodin, minut a vteřin přede mnou. Jenže minimálně to samé množství je už i za mnou bez výraznějších posunů. Ty už to prosímtě hlavně musíš napsat, řekl mi Surfař při poslední z našich nočních procházek. Říkal taky spoustu dalších hrozně zajímavých věcí a nechal mě vypovídat. Zcela pochopitelně jsme zase skončili u něj, protože se mi ještě nechtělo jít na byt a spát.

Mám ráda chvíle, kdy jsem s někým na stejné vlně. Zvláště nad talířem chladnoucích špaget s kečupem, protože prostě nejde přestat mluvit a začít jen jíst. Chvíle, kdy myšlenky střídavě letí rychlostí světla a pak se naráz zastaví a ztichnou tak, že je slyšet tichounké vytí vnitřního divokého vlka z neskutečné hloubky uprostřed vlastní hlavy. Šelma chce střídat domácího přítele. Něco takového si představuju pod frází hodina mezi psem a vlkem. Žádné určení času, ale spíš stav mysli... Chvíli před třetí se konečně zvedám a tichými ulicemi mířím naproti odpočinku. V duši klid. Aspoň do té doby, než začne další den.

Říkám si, to zvládneš. Dokážeš si, že máš o důvod víc být na sebe hrdá. Přestaneš pouštět mysl do promítací kabiny plné více či méně reálných fantasmagorií a začneš se soustředit. Určit si cíl a vše ostatní osekat na minimum. Povzbudit psa, umlčet vlka a nesnažit se letět s větrem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.