O odhodlání

26. března 2010 v 0:20 |  Denní drobky
Tak jsem si na cestu domů poprvé po dlouhé době zapomněla vzít mou malou hrající krabičku, spolehlivou to společnici dlouhých chvil. A jelikož jsem usnula jen na chvilku, zbylo mi docela dost času na přemýšlení. Tak jsem zapnula mozek a začala se zaobírat tou spoustou Proč, která se mi od loňského podzimu nahromadila. Zjistila jsem, že za tu dobu jsem byla už tolikrát odhodlaná něco udělat a přitom jsem se z místa pohnula jen o pár metrů. Kdepak je ten můj vítr, co mi foukne do plachet a já přeskočím těch přízračných tisíc námořních mil? 



Pár let zpátky mi stačilo si říct: Přece se kvůli pár desítkám minut v současnosti nebudeš užírat celý svůj příští život? A už to jelo. Teď se to spíše plazí. Odhodlání. Ďábelská směska Chci a Musím, která dokáže vyorat brázdu ve skále a nebo zmizet s prvním náznakem vánku.  Proč  já si jen vždycky beru zbytečně větší sousta než zvládám? Jasně, bez překážek by nebyl pokrok, ale těch komplikací, kdy výsledek nechce odpovídat rozumnému poměru úsilí/kvalita.

Vím, že si momentálně narozdíl od spousty lidí nemůžu stěžovat, že nemám čas. Jsem taky zdravá a realtivně spokojená. Obklopená fajn lidmi, přesto občas sama víc, než bych chtěla. Ale zato odhodlaná. Že dokážu spoustu věcí, o kterých jen mluvím, i o kterých pro jistotu jen mlčím. Že dokážu překonat samu sebe a v půce května si budu moct hrdě říct: Dala jsi to. Vítej zpátky...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama