Spadla další zeď

5. prosince 2010 v 21:50 |  Denní drobky
Páteční podvečer. Zbývaly mi asi poslední dva schody, když ucítím tlak na batoh a uslyším zvuk otevíraného zipu. Bleskově se otáčím, koukám na čtyři mladé cikánky a zmůžu se jen na něvěřícné: "Hej..." Ta uprostřed mi typickým hlubokým a hrubým hlasem okamžitě odpovídá: "Co je?" Krátký pohled napoví vše. "Proč mi rozepínáš batoh?" Na to už se čtveřice obrací a mizí zpět do podchodu. Ruce mají sice prázdné, ale to nic neznamená, i když si tu horší variantu nepřipouštím. Znovu obracím pozornost k batohu, všechny kapsy otevřené. Naštěstí v těch dvou, co jsou nejvíc na ráně, nic důležitého nenosím, jen pár propisek, ibalgin a kapesníky. V jedné z nich občas mívám klíče, ale ty naštěstí tentokrát zůstaly v kapse u bundy, stejně jako telefon a mp3. Peněženka byla na dně hlavní kapsy pod nákupem, doklady jsem po zaplacení zastrčila dost hluboko a malé černé vnitřní kapsy s pracovním telefonem si v nastalé tmě nevšimly. Na jednu stranu úleva, na druhou přetrvává napětí z nenadálého vpádu do soukromí. Nemít nacpaný batoh nákupem, nenapnul by se zip a rozepnutí hlavní kapsy bych si nevšimla stejně jako u těch dvou menších předtím... Tentokrát jsem měla štěstí, jen se mi zbořila taková ta psychická zeď, že toho bych si přece všimla posílená čtyřletým relativně bezproblémovým bydlením v Bronxu. Ach jo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 smazat-vsechno-a-zacit-od-znova | Web | 3. ledna 2011 v 20:57 | Reagovat

Týjo, to je až k neuvěření.
Nechtěla bych to zažít.
Ale aspoň, že vám nic neukradly.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama