Nocturno IV.

1. května 2011 v 0:57 |  Co mi vrtá hlavou
Už druhý večer po sobě. Na posledních pět schodů k bytu zhasíná světlo, takže odemykám spíš po paměti. Shazuju ze zad batoh a aniž rozsvěcím, jdu otevřít okno a sednout si na parapet. Trcho deja vu ze starýho privátu, akorát v pátým patře a mimo Bronx je větší ticho. Opět nálada na procházku a opět nikdo s kým by člověk v jedenáct večer vyrazil. Probírám seznam v telefonu a dochází mi, že lidi, se kterýma bych zrovna chtěla být jsou momentálně daleko. Samota. Ne taková, která trápí. Prostě taková, která je. Prolíná se každým dnem od budíku a pohledu na prázdnou protější postel po koupelnu, na kterou nemusím nikdy čekat. Člověk si zvykne a pak už ji ani nevnímá a vzpomene si jen občas, takže ani není smutno. Zvláštní. Setkání. Bylo jich víc. Někdy s radostí, někdy ze slušnosti, pokaždé s očekáváním. Ne vždy se naplní. Čas plyne a lidi se mění. Já taky. A možná víc než by se zdálo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 EviTeri | Web | 6. května 2011 v 14:34 | Reagovat

Samota je krutá :( Ale vždycky se najde člověk, který by rád něco podnikl! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama