Balancování na hraně

8. února 2012 v 0:29 |  Co mi vrtá hlavou
Minulý týden má lehkovážnost dostala po dlouhé době přes prsty. Naštěstí se z výstražného varování nestala poprava. Dostala jsem týden, během kterého potřebuju dotáhnout hodně věcí. Část z toho týdne už bude bohužel normální pracovní. Tedy normální pracovní podovolenkový, tzn. 4x víc práce než obvykle. Ale věřím, že to půjde. Změny, které mě čekají v práci, i změny které musím provést sama v sobě.


Tohle sice nebyla druhá šance v pravém slova smyslu, nicméně mě opět obrátila k sobě samé a připomenula, že spoustu věcí dělám zbytečně na hraně a spoléhám, že to přece nějak vyjde. Tahle část mojí osobnosti se mi nelíbí, zvlášť když vím, že se na tu hranu dostávám převážně z lenosti. A nechce se mi ne kvůli odporu vůči dané práci, ale protože je u ní přívlastek "musím".

Nevím, co s tím dělat. Pozitivní motivace u mě moc nefunguje, resp. jsem doposud nenašla cokoli, co by mě dostatečně hnalo. Nějaký cíl, sen. Pozitivní. Jiný než "konečně dodělat školu, protože představa jediného semestru navíc mě děsí". A svým způsobem související, přímočarý a nepodmíněný, protože omílání typu "musíš na to sednout, abys to napsala, abys obhájila, abys získala titul, abys vypadla ze školy, našla stáž, napsala projekt který někdo schválí a odjela" prostě úplně nemotivuje.

Ale i tak to budu muset nastartovat. Příštích několik měsíců bude na hraně samo o sobě. Práce, povinné předměty, diplomka... A já se za tu hranu nechci za žádnou cenu dostat.

Takže děkuju, že tentokrát nedostávám reálnou druhou šanci. Protože to by znamenalo, že jsem tu první projela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 David | E-mail | Web | 29. února 2012 v 10:19 | Reagovat

Ahoj,

chce to začít s malými změnami a získat hybnost, pak půjdou i větší. Taky s tím bojuji, nelíbí se mi, že dělám věci na poslední chvíli, ale daří se mi to trochu posouvat. Snažím se hlavně nahradit slovo "musím" slovem "chci", začít nad tím tak přemýšlet. A taky se pak za to snažím odměnit :).

Chci to už mít, abych si večer mohl odpočinout, chci dneska udělat tuhle část a pak si můžu napustit vanu a zrelaxovat se a podobně.

Jde to blbě, ale časem se k tomu dostanu :).

A když se nedá dokopat k práci? Mrkni sem, třeba to pomůže :).
http://www.dextronet.com/blog/2011/04/10-best-tricks-of-fooling-myself-to-work/

2 Barya | 1. března 2012 v 20:14 | Reagovat

Hmm, to jsou mi hosti:-) Večerní odpočinek mi bohužel většinou bere příprava do školy a diplomka, takže reálný a pořádný relax mám maximálně o víkendu... Ale snad už jen na 4 měsíce:-) A díky za tip na zajímavý článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama